Tandil leží v převážně zemědělské oblasti a zabývá se zejména produkcí sýrů a hovězího masa. Ale od devadesátých let se začínají z této oblasti vynořovat také zajímavá tenisová jména.
Všechno to začalo na konci minulého tisíciletí, když se Mariano Zabaleta stal světovou juniorskou jedničkou a tím dokázal svým krajanům v této oblasti, že mají také šanci dokázat v tenise něco velkého. Po této skutečnosti začal ve farmářském regionu stoupat zájem o tenis a začaly se objevovat první talenty a mezi nimi byl také Juan Martin Del Potro.
Del Potro přes svoji výšku 198cm nikdy nehrál volejbal či basketbal, ale jako snad každý Argentinec začínal s fotbalem. Jednou když takhle mladý Juan čekal na fotbalový trénink, vzal do ruky tenisovou raketu a začal si pinkat o zeď tenisového klubu Independiente v Tandilu. Hra ho natolik uchvátila, že se začal věnovat tenisu naplno a začal si brát tenisové lekce od Marcela Gomeze, bývalého kouče Zabalety, Juana Monaca, Diega Junqueiry či Maxima Gonzaleze.
Gomez se začal Juanovi věnovat od jeho pěti let. V osmi hrál Del Potro turnaje s o dva roky staršími chlapci a když mu bylo devět, hrál poprvé na jihoamerickém mistrovství. Fotbal byl nadlouho zapomenut.
Sport má Argentinec v krvi, jeho otec Daniel je horlivý stoupenec ragby a fotbalu, je velkým fandou slavného argentinského klubu Boca Juniors, jeho matka Patricia je učitelkou. Del Potro má také mladší sestru Julietu, které věnoval poté, co vyhrál ve Stuttgartu svůj první titul na ATP tour, sportovní vůz značky Mercedes.
Pokud by se nevěnoval sportu, ať již fotbalu nebo tenisu, chtěl studovat architekturu. Tento svůj sen by si chtěl splnit, až pověsí tenisovou raketu definitivně na hřebík. To ale zřejmě tak brzy nebude, jeho kariéra je teprve na začátku a vyvíjí se čím dál slibněji. Jako dárek k blížícím se jednadvacátým narozením si dal Juan Martin titul z posledního grandslamového podniku roku US Open, turnaje, který si přál vždy vyhrát.
Při své pouti pobláznil Del Potro celé město. Všichni hráči, trenéři a tenisoví nadšenci se scházeli v klubu Independiente, aby sledovali výkony svého miláčka na velkoplošné obrazovce. Poté, co si Del Potro v semifinále pohrál s Nadalem a ve finále předvedl skvělý obrat proti světové jedničce Federerovi, začaly ve městě mohutné oslavy vítězství hráče, kterého přezdívají „Věž z Tandilu“. Del Potro se stal teprve druhým hráčem z jižní Ameriky, který na US Open dokázal zvítězit.
„Juan Martin se zapsal do historie argentinského tenisu,“ řekl v emocionálním rozhovoru Marcelo Gomez. „Ve dvaceti letech dokázal porazit Federera a vyhrát US Open. Myslím, že ani neví, čeho opravdu dosáhl. Lidé tady v Tandilu oslavují jeho vítězství, celé ulice slaví. Vypadá to tu, jako by Argentina právě vyhrála mistrovství světa ve fotbale.“
Cestu Del Potra ale nesledoval jen Tandil. Také v ostatních městech se nemluvilo takřka o ničem jiném než o mladém argentinském zázraku. Během čtyřhodinového finále nebylo v ulicích Buenos Aires ani živáčka, všichni lidé seděli ve sportovních barech a s napětím očekávali, jak všechno dopadne. Když Del Potro proměnil mečbol, vypuklo obrovské veselí a všichni fandové se vydali do ulic tento velký úspěch oslavit.
Tandil se v těchto dnech již připravuje na návrat svého hrdiny, který by se měl do svého rodného města vrátit dnes ráno. Starosta Tandillu Miguel Lunghi prohlásil, že bude Del Potro jmenován Vyslancem sportu.
„Přivítáme ho zpět, jak nejlépe to umíme,“ řekl Lunghi v úterý v rozhovoru pro tamní rádio. Naplánován je průvod ulicemi Tandilu, který projde kolem klubu Independiente a skončí velkou taneční párty v centru města.“
Další snem pro tamní obyvatele by mohla být oslava toho, že se stane Del Potro světovou jedničkou. Byl by tak prvním Argentincem, který by stanul až na vrcholu světového pořadí. Jestli se to ale mladému Argentinci někdy podaří, ukáže až čas…