Na prvních šestnácti turnajích, kterých se Ferrer zúčastnil, si připsal pětkrát minimálně semifinále. Rok začal na turnaji v Aucklandu, kde prohrál v boji o finále s Američanem Querreym. Následoval první Grand Slam sezóny, Australian Open. Tam ovšem nijak zvlášť neoslnil, vypadl ve třetím kole s Marinem Čiličem z Chorvatska.
Po Melbourne se probojoval Španěl do semifinále v Johannesburgu, kde nestačil na Francouze Jeremyho Chardyho a potřinácté v kariéře si zahrál o titul. Bylo to koncem února na turnaji v Dubaji, kde prohrál se světovou trojkou Djokovičem. Srbskému tenistovi ale vzápětí vrátil porážku v prvním kole Davis Cupu. Tam se mu podařilo uspět i ve druhém singlu s Troickým a přispěl tak velkou měrou k postupu Španělska do čtvrtfinále.
V březnu se Ferrer probojoval do čtvrtého kola na turnaji série Masters v Miami (vyřadil ho Del Potro), v Barceloně se dostal do druhého letošního finále, v němž tentokrát neuspěl proti krajanovi Nadalovi. Na nejoblíbenějším grandslamovém turnaji Roland Garros uhrál třetí kolo, ve kterém mu vystavil stop pozdější finalista Robin Söderling.
V krátké sezóně na trávě uhrál čtvrtfinále v Hertogenboschi, následně vypadl ve třetím kole Wimbledonu s Radkem Štěpánkem a vrátil se na antuku. Tam si připsal v Hamburku další pěkný výsledek, když ho vyřadil až v semifinále pozdější vítěz Nikolaj Davyděnko.
V srpnu si ale poranil levé koleno na turnaji v Montrealu a zbytek roku již nestál za mnoho. V Cincinatti sice uhrál osmifinále, na US Open ale vypadl hned ve druhém kole překvapivě s Josém Acasusem z Argentiny. V asijské části sezóny nepřešel na třech turnajích přes druhé kolo a lepší to nebylo ani doma ve Valencii, kde ho vyřadil ve druhém kole Albert Montaňes.
Kapitolou samou pro sebe je ale Davisův pohár. V něm Ferrer neprohrál ani jeden zápas a vše korunoval v prosinci obhajobou salátové mísy. Ještě v živé paměti máme jeho dost možná rozhodující obrátku střetnutí s Radkem Štěpánkem, se kterým prohrával již 0:2 na sety, přesto nakonec připojil veledůležitý druhý bod. Ve druhé dvouhře si potom za rozhodnutého stavu snadno poradil s deblovým specialistou Lukášem Dlouhým.
Osobní údaje
Země:Španělsko
Bydliště:Valencia, Španělsko
Datum narození:2. dubna 1982 (27 let)
Místo narození:Javea, Španělsko
Výška:175 cm
Váha:73 kg
Profesionál od:2000
Postavení na světovém žebříčku:
Nyní:17
Nejvýše:4 (25.2.2008)
Rok Davida Ferrera v číslech | |
Zápasová bilance | 45-23 |
Počet titulů | 0 |
Esa | 192 |
Dvojchyby | 179 |
Procento 1. servisu | 61 % |
Získané míče po 1. podání | 69 % |
Získané míče po 2. podání | 52 % |
Procento odvrácení brejkbolů | 60 % |
Procento získaných servisů | 77 % |
Procento uhraných míčů po soupeřově prvním servisu | 32 % |
Procento uhraných míčů po soupeřově druhém servisu | 55 % |
Počet brejkbolů | 564 |
Procento proměněných brejkbolů | 43 % |
Procento získaných her na příjmu | 32 % |